Nevhodný obsah zahrnuje informace nebo obrázky, které dítě rozruší, materiály zaměřené na dospělé, nepřesné informace nebo informace, které by mohly dítě vést k nezákonnému nebo nebezpečnému chování. Může se jednat např:

• pornografický materiál,
• obsah obsahující explicitní jazyk,
• stránky, které podporují vandalismus, kriminalitu, terorismus, rasismus, poruchy příjmu potravy nebo dokonce sebevraždu,
• obrázky, videa nebo hry, které zobrazují násilí nebo krutost vůči jiným lidem nebo zvířatům,
• stránky s hazardními hrami,
• nemoderované chatovací místnosti (kde nikdo nedohlíží na konverzaci a nezabraňuje nevhodným komentářům),
• obsah podněcující xenofobii - nenávist a předsudky vůči lidem jiného původu, rasy, pohlaví/genderu, náboženství nebo sexuality atp.,
• falešné zprávy nebo dezinformace – více o tomto tématu a dalších typech nepravdivých informací jako jsou hoaxy a konspirační teorie se dozvíte na  českém blogu Fakescape.

Může být obtížné sledovat, co si dítě prohlíží, protože k tomuto materiálu může přistupovat prostřednictvím jakéhokoli zařízení s přístupem na internet, včetně mobilních zařízení, jako je telefon nebo tablet. Někdy může dítě na nevhodné stránky narazit náhodou, prostřednictvím aplikací, které si stáhlo do svého mobilního zařízení, nebo odkazů, které mu poslali kamarádi, při chatování s ostatními online nebo dokonce prostřednictvím komunikačních systémů mezi zařízeními, jako je Bluetooth nebo AirDrop společnosti Apple.

Přestože existuje řada nástrojů, které můžete použít k důkladnému sledování toho, co na svém zařízení dělají, a k blokování přístupu k určitému obsahu prostřednictvím filtrů, je nezbytné dospívajícího připravit na to, co může vidět, abyste se ujistili, že ví, jak se s tím vypořádat, pokud uvidí něco, co by vidět neměl.

K problematickému a potenciálně škodlivému obsahu patří mimo jiné i kybernenávist. O záměrném a nezáměrném vystavení kybernenávisti ze strany dospívajících se můžete dočíst v českém blogu od vědkyň M. Bedrošové a N. Terčové z Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS). Dostupný je také v sekci dokumenty pod názvem Jak souvisí digitální dovednosti s vystavením kybernenávisti?

Vyzýváme vás k diskusi o tom, co znamenají falešné zprávy a co jsou dezinformace. Níže jsou uvedena jednoduchá vysvětlení k obojímu. V sekci dozvědět se více a v sekcích zdrojů jsou konkrétní odkazy a videa, která se tématu věnují, podívejte se na ně.

Co je na internetu pravdivé a co falešné?

Digitální platformy usnadnily každému sdílení informací online a může být obtížné určit, zda je něco pravdivé, nebo nepravdivé.

To, co mladý člověk vidí online, může formovat jeho pohled na svět a ovlivnit jeho celkovou pohodu. Je důležité s dětmi mluvit o tom, jak se dezinformace šíří a jak si na ně dávat pozor.

Co myslíte dezinformacemi a misinformacemi?

Nepravdivé informace, které se šíří online, se označují jako dezinformace nebo misinformace. Nejčastěji se označují jako falešné zprávy (tzv. fake news) nebo „hoaxy".

O misinformaci se jedná v případě, kdy jsou nepravdivé informace sdíleny omylem, bez úmyslu způsobit škodu. Například sdílení upravených fotografií, nepřesných citací nebo dat online, protože je považujete za pravdivé.

Dezinformace jsou nepravdivé informace sdílené záměrně s cílem uvést v omyl a způsobit škodu. Například vymyšlené zprávy a politická propaganda.

Více o tom, jak dospívající přistupují k informacím a dezinformacím si můžete přečíst v anglickém reportu z projektu ySKILLS, do kterého byly zapojeny mimo jiné i české základní a střední školy. Najdete ho v sekci dokumenty pod názvem Report on the role of critical information skills in recognising mis- and disinformation.