Jednou z hlavních obav rodičů v souvislosti s online aktivitami jejich dětí je možné vystavení nevhodnému obsahu. Přístup k obrovskému množství obsahu a informací, které online svět nabízí, s sebou nese mnoho výhod, ale i rizik. Přestože existují určitá potenciální nebezpečí pro děti na internetu, existuje mnoho věcí, které můžete jako rodiče udělat, abyste pomohli zajistit bezpečnost svého dítěte.

Co je nevhodný nebo problematický obsah?

Nejprve je důležité pochopit, co je to „nevhodný a problematický obsah". Online obsah může být nevhodný z řady důvodů, např:

• Nemusí být vhodný pro určitou věkovou skupinu dětí.
• Může obsahovat pornografické obrázky/jazyk/videa.
• Může obsahovat násilné obrázky/jazyk/videa (včetně násilí na lidech a zvířatech).
• Může jít o stránky/aplikace s hazardními hrami.
• Stránky mohou podporovat škodlivé činnosti, například: sebepoškozování, nenávistné projevy, svádět k nenávisti, podporovat abnormální stravovací chování (např. anorexii, bulimii), mohou podporovat šikanu, trestnou činnost, terorismus nebo jiné rizikové chování.
• Může jít o chatovací místnosti bez moderátorů obsahu.
• Může jít o falešné zprávy, které působí uvěřitelně.

K problematickému a potenciálně škodlivému obsahu patří mimo jiné i kybernenávist. O záměrném a nezáměrném vystavení kybernenávisti ze strany dospívajících se můžete dočíst v českém blogu od vědkyň M. Bedrošové a N. Terčové z Interdisciplinárního výzkumu internetu a společnosti (IRTIS):

https://irtis.muni.cz/cs/pro-media/jak-souvisi-digitalni-dovednosti-s-vystavenim-kybernenavisti Dostupný je také v sekci dokumenty pod názvem Jak souvisí digitální dovednosti s vystavením kybernenávisti?

Co mohou rodiče udělat pro ochranu svého dítěte?

Nejúčinnější, co mohou rodiče udělat, je promluvit si o tom se svým dítětem.  Měli by vést velmi otevřený rozhovor o tom, co je nevhodný obsah – zeptat se dítěte, jaký má názor, jak by se cítilo, kdyby vidělo něco nevhodného nebo rozrušujícího, a co by v takové situaci dělalo. Děti a mladí lidé přistupují k internetu prostřednictvím různých mobilních zařízení, například: telefonů, tabletů a notebooků. K internetu se připojují za společenskými, vzdělávacími nebo výchovnými účely a také pro zábavu (např. sledování filmů/YouTube).  Některé děti a mladí lidé se s nevhodným obsahem setkávají neúmyslně, zatímco jiné tento obsah ze zvědavosti vyhledávají. Otevřeným rozhovorem s dítětem mohou rodiče vytvořit povědomí o možných rizicích, ale také o možnostech, které děti mají, aby se v těchto situacích chránily. Zde je několik dalších tipů, které mohou rodičům pomoci zvládat rizika:

• Nainstalujte do zařízení rodičovskou bezpečnostní kontrolu.
• Vymezte vyhrazený času pro online aktivity v domácnosti (např. zákaz přístupu k internetu po určité době).
• Moniturujte aktivitu dětí pozitivním způsobem, aniž byste při tom ohrožovali narušení vaší vzájemné důvěry.
• Seznamte se s populárními aplikacemi pomocí vyhledávání "What's Trending" v obchodě s aplikacemi (např. v Appstore nebo Google Play).
• Seznamte se s hodnocením aplikací podle PEGI.
• Pravidelně a otevřeně hovořte o životě na internetu.

Připravte si definici falešné zprávy a dezinformace. Níže jsou uvedena jednoduchá vysvětlení k obojímu. V sekci dozvědět se více a v sekcích se zdroji naleznete konkrétní odkazy a videa, která se tomuto tématu podrobně věnují, podívejte se na ně.

Co je na internetu pravdivé a co falešné?

Digitální platformy usnadnily každému sdílení informací online a může být obtížné určit, zda je něco pravdivé, nebo nepravdivé.

To, co mladý člověk vidí online, může formovat jeho pohled na svět a ovlivnit jeho celkovou pohodu. Je důležité mluvit s dětmi o tom, jak se dezinformace šíří a jak si na ně dávat pozor.

Co myslíme dezinformacemi a misinformacemi?

Nepravdivé informace, které se šíří online, se označují jako misinformace nebo dezinformace. Nejčastěji se označují jako falešné zprávy (tzv. fake news) nebo „hoaxy".

O misinformaci se jedná v případě, kdy jsou nepravdivé informace sdíleny omylem bez úmyslu způsobit škodu. Například sdílení nepřesných fotografií, citátů nebo dat online, protože je považujeme za pravdivé.

Dezinformace jsou nepravdivé informace sdílené záměrně s cílem uvést v omyl a způsobit škodu. Například vymyšlené zprávy a politická propaganda.

Více o tom, jak dospívající přistupují k informacím a dezinformacím si můžete přečíst v anglickém reportu z projektu ySKILLS, do kterého byly zapojeny mimo jiné i české základní a střední školy. Najdete ho v sekci dokumenty pod názvem Report on the role of critical information skills in recognising mis- and disinformation.