Obecné předpisy

Obsah televizního a rozhlasového vysílání, audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání a služeb platforem pro sdílení videonahrávek, které jsou dostupné prostřednictvím internetu, kontroluje v České republice Rada pro rozhlasové a televizní vysílání. Rada je při své činnosti striktně vázána zákonem. 

Předpisy se zvláštním zřetelem na děti

Česká republika chrání dětské diváky před přímými negativními dopady televizního vysílání zákonem č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. 

• Pro oblast videa on demand je pak úprava zakotvena v zákoně č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání. 
• Pro služby platforem pro sdílení videonahrávek v zákoně č. 242/2022 Sb., o službách platforem pro sdílení videonahrávek. 
• Dále dítě jako konzumenta obchodních sdělení, a to nejen reklamy televizní a rozhlasové, ale rovněž jiných forem reklamy, například tištěné či billboardové, chrání zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy.

Úkolem zákonné úpravy je vytvořit takové podmínky, které zamezí nekontrolovanému a neomezenému šíření potenciálně škodlivých a nebezpečných audiovizuálních mediálních obsahů. 

Specificky na reklamu se vztahuje Zákon o regulaci reklamy. Ten upravuje, jakým způsobem může oslovovat reklama děti mladší 18 let a zakazuje, aby:

1. podporovala chování ohrožující jejich zdraví, psychický nebo morální vývoj,
2. využívala jejich zvláštní důvěry vůči jejich rodičům nebo zákonným zástupcům nebo jiným osobám,
3. nevhodným způsobem je ukazovala v nebezpečných situacích.

Zdroj: Zákon o regulaci reklamy

Dále je v Zákoně o regulaci reklamy stanoveno, jaké náležitosti musí být dodrženy v případě reklamy:

• na tabákové výrobky,
• na alkohol,
• na hazardní hry.

Zákony ovšem nemohou nahradit a také nenahrazuje výchovnou roli rodiny. Jen vytváří základní pojistku. Pro rodiče, kteří cíleně ovlivňují, jaké pořady a v jakých vysílacích časech sledují jejich děti, poskytuje zákon orientační vodítka (chráněný čas mezi 6. a 22. hodinou; grafický znak "18+" určující potenciální závadnost obsahu pro nezletilé osoby; informace o obsahu závadném pro nezletilé osoby). 

Významnou roli má pak zákon i pro ochranu dětí z rodin, v nichž děti nejsou nijak limitovány při sledování televize, a to zejména časovou hranicí 22. hodiny, do níž zákon zapovídá zařazování pořadů narušujících vývoj nezletilých osob, a rovněž povinností provozovatele zajistit volbou vhodných opatření, aby pořady, které mohou vážně narušit fyzický, psychický nebo mravní vývoj nezletilých osob zejména tím, že obsahují pornografii nebo hrubé samoúčelné násilí, neměly nezletilé osoby za běžných okolností možnost vidět nebo slyšet; tato opatření zahrnují nástroje pro ověřování věku nebo jiná technická opatření, která umožňují zamezit nezletilým osobám přístup k vysílání.